S některými výrazy se setkáváme dennodenně – ve škole, v práci, v médiích či na účtence při nákupu v místních potravinách. Málokterý laik je však schopen popsat, co ve své podstatě daný termín znamená. Pojďme to změnit a podívat se na termíny, které můžete použít v běžném životě a cítit se u toho jako rozený účetní!
· Rozvaha, aktiva, pasiva
Rozvaha či rozvážnost je pozitivní lidská vlastnost, která Vám jistě v životě usnadní spoustu věcí, avšak v účetním kontextu se jedná o jeden z výkazů, ze kterých se skládá účetní závěrka neboli celkový obraz o fungování společnosti. Rozvaha či bilance se skládá ze dvou částí – z majetku a zdrojů. Majetek je také cizím slovem nazýván aktivem a je to souhrn všech položek, které společnost vlastní. Skládá se jak z budov, vybavení (strojů, nábytku, počítačů atd.), tak i z finančních aktiv, mezi které se řadí finanční účty či různé cenné papíry. Pokud však společnost něco vlastní, tak musí mít k dispozici nějaké zdroje, ať už vlastní nebo cizí – souhrnně se místo slova zdroje většinou používá pojmu pasiva. Pro představu – pokud si společnost chce zakoupit nové vybavení do výrobní haly, je nutné, aby buď měla svoje zdroje, které buď vydělala v minulých letech, nebo které do ní vložili vlastníci nebo asi si zdroje opatřila jinde, například formou úvěru z banky.
· Brutto a netto
S těmito slovíčky je možné se potkat v různých kontextech; v účetní praxi se tak označuje cena s či bez daně. Pokud se Vás tedy někdo zeptá, kolik bude stát ta či ona věc brutto, tak mu jde o celkovou cenu neboli cenu s daní s přidané hodnoty. Zjednodušeně je to tedy celková částka, kterou jako kupující zaplatíte. Naopak netto je cena bez daně – využívána je zejména ve firemní praxi, kdy společnost je plátcem DPH, a proto pro ni není údaj o dani tak důležitý.